Příručka lékaře k léčbě nadváhy

• Základní léčba obezity: Změny životního stylu jsou základním kamenem veškeré léčby nadváhy a měly by být prvním krokem intervence u všech pacientů. Je důležité zdůraznit, že změny životního stylu musí být zahrnuty do každé intervence při léčbě nadváhy.² 
  

• Index tělesné hmotnosti (BMI) kg/m²: U všech jedinců s BMI ≥ 25 kg/m² se za účelem hubnutí doporučují změny životního stylu.
  

Na základ různých studií se ukázalo, že změny životního stylu, včetně nízkokalorické diety, mají za následek redukci hmotnosti o 3–8 %. ^6,7

Změny životního stylu zahrnují tři hlavní kategorie:

• Změna stravy: Obvykle se jedná o redukční dietu. Existuje mnoho druhů diet, včetně diety založené na nízkém množství sacharidů, nízkém glykemickém indexu, nízkotučných diet nebo středomořských diet.⁵
• Zvýšená fyzická aktivita: Zavedení pravidelného aerobního cvičení a/nebo posilování.⁵ 
• Změny chování:  Zaměření se na změny návyků, sebemonitorování a stanovování cílů. To může zahrnovat také kognitivně-behaviorální terapii, která pacientovi usnadní změnit způsob uvažování.⁵

Změna stravy je založena na snížení počtu kalorií z potravy. Výsledkem je, že pacienti hubnou prostřednictvím kalorického deficitu.⁵ Jelikož tělo jako „palivo“ používá tukové zásoby v játrech a tukových tkáních spíše než z jídla, dochází k redukci hmotnosti.

Intenzivnější cvičení také přispívá ke kalorickému deficitu, protože kalorie se využívají také k fyzickému pohybu.⁵ Pravidelné intenzivní aerobního cvičení může také snížit krevní tlak a hyperlipidémii, tedy rizika spojená s obezitou.⁵ Ukázalo se však, že přínos samotné fyzické aktivity má při hubnutí, bez omezení kalorického příjmu, pouze omezený přínos.⁵ Proto se doporučuje kombinovaný přístup.

Terapie zaměřená na změny chování funguje na základě stanovení realistických cílů a sebemonitorování. Jedná se o holistický přístup, který uznává, že k obezitě přispívá mnoho faktorů mimo chování, jako jsou genetika a hormonální vlivy. Cílem behaviorální terapie je proto stanovení konkrétních cílů v rozsahu, který může jedinec realisticky dosáhnout.⁵ Pravidelné sebemonitorování je konzistentně spojováno s krátkodobou i dlouhodobou redukcí hmotnosti, a tento aspekt je součástí behaviorální terapie.⁵  Díky kognitivní restrukturalizaci lze psychologické impulzy změnit tak, aby pacienti mohli překonat nezdravé stravovací návyky.⁵

• Nedostatečné dodržování plánu léčby ze strany pacienta: Redukce hmotnosti prostřednictvím změn životního stylu je pro pacienty náročná. Udržitelná změna návyků je náročná, z důvodu psychologických, fyziologických a socioekonomických vlivů. Pro zdravotníky může být náročné změny životního stylu u pacientů iniciovat, přičemž jako hlavní překážka se často uvádějí časová omezení.¹
• Opětovný nárůst hmotnosti: Změny životního stylu pokaždé ke zhubnutí nestačí.^{8, 9} Ve skutečnosti studie ukazují, že v dlouhodobém horizontu si pacienti hmotnost po zhubnutí neudrží a naopak dochází k nárůstu hmotnosti, ve srovnání s počáteční hmotností.  Mann a kolektiv (2007) dokončili revizi randomizovaných kontrolních studií u pacientů s redukční dietou. Výsledky ukázaly, že v dlouhodobém horizontu u jedné až dvou třetin osob, které se této diety držely, došlo k nárůstu více hmotnosti, než kterou původně shodily.⁸

Chcete-li se o potížích s dietami dozvědět více, navštivte stránku „Proč diety nefungují?“. 

Další doporučení týkající se změn životního stylu najdete na straně 91 pokynů AACE/ACE (2016).

• Léčba těžké nadváhy: Bariatrická chirurgie představuje třetí možné řešení a v současné době je nejefektivnější intervencí při léčbě obezity. Je určena ke zvládání nadváhy, která je těžkého charakteru a/nebo spojená se závažnými komplikacemi souvisejícími.^3,15 Díky své účinnosti v případě těžké nadváhy je bariatrická chirurgie vhodným způsobem léčby morbidní obezity. 
• BMI kg/m²: Bariatrická chirurgie se používá u pacientů s BMI ≥ 40 kg/m², s nadváhou více než 45 kg nebo s BMI ≥ 35 kg/m² a nejméně jednou nebo více komplikacemi souvisejícími s obezitou.^3,15

Existuje řada různých typů chirurgických zákroků za účelem redukce hmotnosti, přičemž každá možnost poskytuje jiný stupeň redukce hmotnosti v rozmezí 7–38 %.^16,17 To znamená, že bariatrická chirurgie může být vysoce účinnou metodou redukce hmotnosti pacientů s nadváhou nebo obezitou.

Jedna studie ukázala, že dva roky po operaci může dojít k opětovnému nárůstu hmotnosti až u 50 % pacientů.¹⁸ Nárůst hmotnosti se mezi jednotlivci lišil v závislosti na charakteru bariatrické chirurgie. Studie ukázaly, že průměrný nárůst hmotnosti se pohybuje mezi 8 a 23,4 % počátečního úbytku hmotnosti.^18,19 Přestože může dojít k opětovnému nárůstu hmotnosti, konečný úbytek hmotnosti během bariatrické chirurgie zůstává, ve srovnání s nechirurgickou léčbou vysoký.^3,15 Díky tomu je bariatrická chirurgie účinným způsobem léčby nadváhy.

Mezi nejčastější typy chirurgických zákroků určených k redukci hmotnosti patří:

• Gastrický pás: kolem žaludku se umístí pás, který omezuje distenzi žaludku. V důsledku toho se pacienti cítí nasyceni mnohem dříve.²⁰ 
• Roux-en-Y Gastrický bypass: Horní část žaludku je napojena na tenké střevo. Díky tomu se žaludek naplní rychleji a pacienti se cítí sytější dříve.²⁰ 
• Rukávová gastrektomie: Část žaludku se během chirurgického zákroku odstraní, aby se pacient cítil sytý, a to i při nižším příjmu potravy.²⁰

Chirurgické zákroky za účelem redukce hmotnosti mohou být invazivní a je třeba počítat s rizikem pooperačních komplikací.¹⁵ Tato rizika se liší v závislosti na typu operace.¹⁵ Mezi komplikace spojené s chirurgickým zákrokem patří krvácení, herniace, peritonitida, hluboká žilní trombóza a pooperační vitamínová malabsorpce.^15,21 Některé z těchto komplikací mohou být závažnější než jiné, ale celkově je perioperační mortalita nízká a vyskytuje se u méně než 1 % pacientů.²¹

Další pokyny k bariatrické chirurgii naleznete na straně 131 pokynů AACE/ACE (2016). 

Níže také naleznete praktický přehled vhodné navrhované léčby obezity na základě vaší diagnózy a fáze specifické pro konkrétní komplikace.